26. 5. 2012

Bondyho dialektické chápání reality v buddhismu


Bondy považuje za dialektické chápání např. nejvyšší stav mysli - nirvanu a naši reakci na ten stav, když jsme ještě hloupé cítící bytosti.

Bondy uvádí příklad legendy, v níž: "mnich, který velmi toužil poznat, jaké je to v nirváně, byl světcem uměle přenesen do tohoto vytouženého stavu: v bolestech a hrůze křičel o pomoc.". Nirvana je tak ukázána současně jako stav mysli mimo dobro a zlo, a současně je to odhalená pravda, která děsí a bolí.

V buddhismu se s podobnými kontradikcemi střetáváme stále: Meditace je ne-meditace. Mysl ani duše ani Bůh či Princip není a přesto se každý znovu rodí. Je dobré být mimo zlo a je taky dobré dělat jen dobré věci. Není co hledat a přesto musíme na sobě ostře pracovat. Utrpení je a z hlediska osvobození se - není.

Nágarjuna tvrdí, že pojmový svět je jen pojmenováním. Ani je, ani není. Není a taky neplatí, že je zároveň. Ani negace toho sylogismu v poslední větě.

A má - nemá, blabla pravdu.
Dialektika není správný popis už dle logiky výše.

Pojďme už na sebe jenom řvát jako paviáni. Třeba se trochu uvolníme.

Zdroj citátu a myšlenek:
Bondy - Buddha vydání 2006, DharmaGaia - ISBN 80-86685-62-4.