27. 11. 2012

Hryzání


Lidé jak děti zůstávají sami.
Hryžou se ve svých závějích.
Tak posyp slova konfetami
a naznač - sever, jih.

Proč nikdy neoblékneš zbroj
a jen stín máš v tváři, pane.
Ne - nejsi, nejsi jako stroj.
Nech probudit své nečekané.

Lidé jak děti zůstávají sebou
klopí zrak a bojí se i hromu.
Třesou se, jinak nedovedou,
jen co blýskne, mažou domů.