28. 11. 2012

Náznak kritiky ontologie - Je realita ontologickou?


Ať si realita ontologickou klidně i je. Ovšem to co je kolem, tak jsem spíš radši, ať si to zůstane, jaké to JE.

To kolem mě, co čmuchám nosem a vidím přes brejle nese nanejvýš VLASTNOST, že to je ontologické. A i to je pouhé POJMENOVÁNÍ ASPEKTU.
Vidím tu rozdíl mezi následníky Buddhy a Bondym.
Když se bavíme o pojmu realita, nesmíme zapomenout, už tím abstrahujeme od skutečnosti. Natož, když sumou všech sum z reality soustruhujeme ontologii.

Nestačí pouze tvrdit, že ontologie do sebe zahrnuje všechny aspekty a všechny vlastnosti. To ji nečiní hodnověrnější než skutečnost/přítomnost. Přítomnost nemusí být vše-vlastnostní.

Vševlastnovost pro ni dokonce není ani důležitá. Přítomnost nepodléhá ontologii.

Bůh možná hraje v kostky, leč jistě nekreslí svět dle učebnice ontologie.

Můžeme ontologií něco zajímavého říci. Ale budeme paběrkovat na jiném hřišti. Na hřišti ontologie se nehraje. Hrajeme jinde.

To je, co říká Nágarjuna: Pánové, všechny pojmy jsou špatně, všechna slova. Čím složitější konstrukce nad skutečností, čím více vysvětlující, rozumná konstrukce, tím vzdálenější od prožitku skutečnosti.

Sedím v místnosti, jsou tu 2 skříně, koukám na krabici, na níž stojí svíčka.
Bondy tu neuchopitelnost prožívání nazývá nesubstancialitou. Podle něj je to vlastnost ontologie. 
Podle Buddhy je to jedna ze 3 charakteristik existence (ne-já, anattá):
Není správné nazývat tu vlastnost nesubstancialitou ontologie.
Nesubstancialita ontologie je podružná nesubstancialitě = přímo vlastnosti přítomnosti.

Když už se bavíme o jsoucnu, bavme se raději o tom co JE, než o tom co NENÍ.

Shrnující zobecnění, jež Bondy používá jako prostředek ontologie, proto vedou MIMO. Bondy má pocit, že řeší nejpodstatnější, a přitom řeší podružné.

Všude, kde shrnuje na podlahu (provádí generální soud), přistupuje k věci nerealisticky. Abstrahuje a vymýšlí si. Stačí abstrahovat. A to co nejméně.

Pro Buddhu je to co cítíme, žijeme, vnímáme, čucháme SAMO O SOBĚ, s mnoha vlastnostmi jako jsou 3 pečeti (3 charakteristiky skutečnosti), s nirvanou, buddhovskou podstatou, skutečností jako proudem vědomí, prázdnotou - to vše jsou vlastnosti přímé. Jsou sice abstraktní, ale nepotřebuje k tomu navíc konstruhovat přítomnost jako ontologickou.