23. 7. 2013

Buddhovy Rozpravy - sútra O soustředění bedlivosti (Satipatthana Sutta)

Cíle jógy a buddhismu jsou dost podobné. Oběma jde o vědomí v těle, o ovládnutí líné svojské mysli.
Říkával jsem, že jde vlastně o to otočit zatvrzelou psychiku proti proudu. Narovnat záda, najít cestu k sobě, k tomu človíčkovi, co jsme na něho zapomněli.
Protože čipsy a lahváč je fajn život, dokud si člověk neuvědomí, že je vlastně úplně mrtvej. Dokud nezjistí, že to co dělá, dělat nechce, a že spí v jakémsi denním snění celý život, aby se probouzel jen do únavy, a do dalšího typu spánku či nechtěného stavu.

Celý den jsem byl tak unavenej, že mi pak nešlo večer usnout, abych se ráno probudil úplně tupej.

Tibeťani položili extrémní důraz na protnutí fyzické jógy a jógy mysli. Vůbec to neodlišují, i když ctí tradici ovládání meditací. Toto ovládnutí popisuje Buddha v sútře O soustředění bedlivosti. Píše se tam o 3 oblastech, kam meditací prohlubovat bedlivost:
  • Tělo, smysly.
  • Mysl, vědomí.
  • Vnější objekty v naší mysli.
V jiném výkladu najdeme péči o tělo, řeč a myšlení.

Je jasný význam cílů jógy? Je jasný průser ideálu lahváčového povaleče?
On ten stoický klid není rozvojem mysli. Nejlepší stoik je ten na rohypnolu. Zkuste být bdělí po 6ti půllitrech. a onomu rohypnolovému stoikovi stačí odepřít ten rohypnol a kde je rázem jeho vyrovnanost?

Lidé, bděte! (Julda Fulda volně dle Buddhy Gautamy)

Pozn. Bondy kritizoval jógu, kterou znal z druhé ruky velmi dobře (okruh přátel pana Drtikola). Tvrdí, že autosugestivní prvek jógy ji vlastně vzdaluje cíli buddhismu. Jóga, podle Bondyho, plodí iluzi, další snový zámek, v němž cvičenec tráví život namísto opravdového bytí k smrti.