16. 8. 2013

Další historky o mistrech a žácích

Mistr poslouchá žákův dotaz:
"Nemám správnou mysl. Nehodí se k meditaci. Co mám dělat?"
Pak odejde do kuchyně a vrací se. Podává žákovi nůž a říká:
"Běž se zabít."


Tradice tohle chování mistra zapovídá, ale někteří zenoví borci se s tím nemažou. Klidně si odřežou ruku, jen aby dokázali, že to myslí vážně.

Do místnosti se vkulil buddhista Trupík.
"Nepřeháníš to s tou vážností?" zeptal se mistr.


Pak je tu případ, kdy mistr uřízne žákovi prst, a ten je osvícen.

Obvykle se říká, že nenásilná povaha buddhismu plyne ze soucitu. Máme se na tomhle světě strašně moc snažit, protože tuhle šanci máme jednou, maximálně 2x za X let.
Nemusíme k Chocholouškovi, abychom pochopili, že to je podobná finta, jakou má křesťanství. Tam se do nebe taky neprošoustáte.

Navrhuju tuhle maximu, která hrozí karmou jako prstem zařadit po bok dalších buddhistických sofismat. Viz můj seznam těhle kravin.



Taky mrkněte sem na moje koány, ať se to líp prodává a já mám konečně prachy na to ferrari, co pak jako mnich prodám.