16. 8. 2013

Pomalé a rychlé myšlení, Daniel Kahneman - I - recenze a první část výpisků

Recenze a úvod


Varování: Dělám si výpisky z knížky pouze dle svých zájmů.

Je to kniha, nad níž užasnou marketéři, manažeři obsahu, lidé v oblasti PR a médií. Pan Russkoff by měl zase doplnit svoje knížky o mediální manipulaci, o manipulaci ZA slovy.


Knížka má ohromný význam pro další vývoj buddhismu. Popularita této publikace zacílí více moderní buddhismus směrem k behaviorální psychologii. Ono se tak dnes již děje, viz aktivity Dalajlámy.
 My buddhisté bychom měli používat poznatky psychologie chování dnes a denně při meditování. Oddělením intuitivní a analytické úrovně myšlení a poznáváním úlohy racionality jako spojky mezi typy našeho myšlení, získáváme pravdivější představu o mysli. S tou pak můžeme mnohem lépe pracovat.
Význam má shrnutí veškeré psychologie chování, jejího progresu od 60. let. Tím si uvědomíme, kde by měl být buddhismus a vodítka k meditaci dnes.



Dle mého názoru spoustu lidí může od knížky odradit její formát. Je to opravdová bichle a členění textu mi nepřijde šťastné. Pro Vás, kdo nechcete trávit čas čtením 500 stránek, mám několik desítek stran výpisků J. Někdy si prostě nepomůžete a píšete a píšete.

Rozdělím to na seriál, do několika dílů. Klikněte na odkaz dole, rozbalí se výpisky.

Výpisky 1 

Část 1 – O dvou systémech myšlení 

Máme 2 systémy myšlení - rychlý úsudek (S1) a pomalé rozvažování (S2).

Drtivou většinu našich rozhodnutí dělá Systém 1. Proto se často mýlíme tam, kde to neznáme.

Dobrou intuici máme tam, kde situaci známe ze zkušenosti. Systém 1 funguje dobře ve známých souvislostech. Při vychýlení z duševní rovnováhy se často mýlíme tím, že dáme na Systém 1.
*
Oba systémy stojí vedle sebe, přepínáme mezi nimi, nebo se učíme je specificky kombinovat.
Pozornost je sdílena oběma typy myšlení.
*
Dělání více věcí současně (str 25.) - K. neodlišuje mezi pohlavími.
*
Normální stav: Systém 1 číhá, reaguje. Systém 2 je tam jen střípkem. S1 volá S2 na pomoc.
Normálně reagujeme dle svých potřeb automaticky. Takže S1 vládne.
S1 nelze vypnout. Někdy odpovídá na jednodušší otázky než na zadané. Je mu vlastní pohodlnost a lenost.
*
Nejsou jen smyslové iluze.
Jsou taky iluze myšlení samotného (kognitivní iluze).
Lépe je popisovat co kdo dělá, než co se čemu děje. Systém 1 podlehl iluzi. To je lepší než: V Systému 1 nastal zádrhel.
*
Poznámka – Jak S1 a S2 ovlivňují vědomí jako takové? Mám na mysli dlouhodobé účinky, formování podprahového, mimoděkového a pozornosti. Tady je styčná plocha s buddhismem.Buddhismus zajímá“nemyšlení“. Správný stav mysli v meditaci. Je možné kombinací rozkladu pozornosti, nebo střídáním pozornosti, nebo nějakým jiným kejklem s S1 a S2postoupit dále do dharmového vozu?
Je například zenová odpověď vždy ztotožněním plnění S1 s buddhovskou podstatou?
Je cílem jednobodové meditace mysl fixovat v S2 a toto S2 vyprázdnit?
Jak jednáme bez myšlení, bez obou S?

Domněnka: Čtení via S1 je zábava, takové to klouzání očima po papíře. Skutečné aktivní čtení je pouze via S2. Tímto způsobem lze zkoumat vliv pozornosti samotné na S1 a S2, a.v.v.
*
Odkaz na knihu Attention and Effort – o pozornosti a úsilí, ranný Kahneman
*
Přepínání myšlení – člověk se soustředí dokud může, a když už to nejde, tak to vzdá. K používá analogii s elektřinou. Máme tedy jak pojistku (když je to moc těžké, kašleme na to), tak používáme myšlení na různé věci, k různým účelům. Stejnost je i v efektivitě – myšlení si vezme jen tolik energie, kolik potřebuje, stejně jako žárovka.
*
„Lenost je vrostlá hluboko v naší přirozenosti.“
Systém 1 přejímá kontrolu nad naším CHOVÁNÍM, zatímco jsme plně vytíženi myšlením v Systému 2. (Tzv. problém čokoládového dortu.)
People who are cognitively busy are also more likely to make selfish choices, use sexist language, and make superficial judgments in social
situations. (Můžeme to interpretovat tak, že slušňáci jsou másla a houby se zamejšlej?)
*
Vůle se vyčerpává, neutužuje. Lidé, kteří si měli vybrat zeleninu před čokoládou, pak měli horší výsledky soustředění, rychleji vzdávali jiné úkoly. Jako by byli vyčerpáni rozhodnutím nepodlehnout čokoládě.
*
Experiment s koláčky. Děti jsou postaveny před dilema: Korunu hned, nebo 2 koláčky po 15 minutách. Jinak v místnosti nic není.
Později v životě jsou mnohem úspěšnější a méně na drogách ti, co vydrží 15 minut.
*
S1 je impulzivní a intuitivní
S2 je rozvážný, u někoho ale líný.
Oba mají své „přirozené tempo“ v určitých užitích a souvislostech. K uvádí příklad myšlení za chůze – na některé úkoly se musíme zastavit (nezvládáme současně držet tempo).
*
Stanovich vidí rozdíly mezi S1 a S2 tak velké, že jim říká 2 mysli. Toto odliš od 2 myslí Nietzscheho i od buddhistické rétoriky.
Racionalitou nazývá schopnost správně zapojovat S1 a S2. IQ testy řeší S2, problém je, že v životě S2 používáme jen v určitých situacích.
*
Tři druhy vztahů mezi věcmi limeta-zelená, virus-rýma, jablko-ovoce jsou podobné programování a objektovým modelům (dědičnost, vlastnost, funkce).
*
Popis aktivity mysli je fascinující – MNOŽSTVÍ myšlenek v jeden čas, podvědomé nevědomé, vynořující se, mizící – buddhistická paralela opičí mysli vtak docela neplatí – toto je ještě větší rumec.. Může za to S1 nebo S2? Ha!
*
Příprava předešlým, tzv. primer: Studenti, co měli spojit slova s mladistvým a stařeckým významem pak šli jinak rychle na místo dalšího úkolu.
Tzv. Florida efekt. Slova nejsou explicitní, člověk se chová podle jejich významu. Platí to i opačně – přinucen k pomalému, budu si vybírat v následném testu slova s pomalejšími konotacemi.
*
Mysl je naprogramovaná pohyby: Lidé co měli v testu sluchátek vrtět hlavou posléze souhlasili méně s obsahem slyšeného, než ti, kdož měli kývat. Říká se tomu zvykové spojení.
*
Idea peněžního primeru: Lidi, co byli obklopeni obrazy bankovek se chovali více samostatně. Méně dělali neoceňované činnosti, atd. Peníze = individualismus.
*
Lidé více věří tučnému písmu. Je to crazy, ale je to tak.
Také více věří Brigiht blue (ostře modrému) nebo červenému písmu. Méně věří odstínům zelené, žluté a bleděmodré.
*
Používej vždy jednoduchý jazyk. Používání cizích slov a vleklých souvětí lidi posuzují jako znak nízkého IQ. Je to překvapivé, ale je to tak.
Rýmuj! Zjednodušuj! Ať si to pamatujou.
*
S2 je línej a odvrací se od problémů! Často se nechá přepnout a je tu malér. S1 jedná dle zvyku a rozhoduje se podle nálady.
*
S2 je nejen línej. Bolí ho zapnout. Ta námaha jej startuje, aktivizuje. V případě pálky a míče je dokonce S1 ochotný vymlouvat se, aby nemusel zapnout S2. Mysl předstírá SAMA SOBĚ, že jej zapnula.
*
90% studentů mělo dobře test, který byl vytisknut s nečitelným fontem. S dobrým fontem KLESLA úspěšnost o dalších 15%. Aktivizace S2 prostě dělá svoje. Mozek začne opravdu makat.
*
S1 se živí úspěchem. Test rozpoznávání věcí na fotkách: Když tam byly poznatelné fotky ještě dříve, než byl odhalen celý obrázek, testeři se usmívali a měli dobrou náladu. S1 se živí úspěchem. Lze tak přeprogramovat S2?
Stejně tak dopadl test rozpoznávání slov. Efekt vyprchává, s tím jak S1 úspěšnost začíná považovat za rutinu.
*
Akcie s hezkými jmény jsou úspěšnějšími tituly, než akcie nezapamatovatelných firem.
Důvěrně známá slova jsou přátelštější, než slova méně známá. Důvěra v ně nezávisí až tak na jejich povaze (hrozný vs. polichocena), ale hlavně na familiárnosti. Efekt platí i pro podprahová sdělení.