Pomalé a rychlé myšlení, Daniel Kahneman - II - druhá část výpisků

Pro ty, kdo minuli první díl, toto jsou výpisky z knížky Daniela Kahnemana Thinking Fast and Slow.

Kreativita je ASOCIATIVNÍ PAMĚŤ. To jak pracuje je úžasné. Výzkumník v oboru: Sarnoff Mednick.

Cvičení: Asociovat společné slovo 3 náhodným. Na každou trojici nechat 2 sec. To neumožňuje zapnout S2.

Výsledek? Intuice ví! Lidi, co byli před testem rozveseleni navíc odpovídali 2x lépe než ti rozesmutnění.

Nálady a výkon:

S1 je fajn, když je člověku fajn.

S2 má rád stres. U pohody soustředěnost klesá. Lépe přemýšlejí jedinci ve stresu, lépe intuitivně jednají lidi v pohodě.

Upozornění na možné ovlivnění nálady přenáší pozornost na S2. Nálada se tak mění hůře! Toto lze laicky nazvat racionalizací. Naopak se to hodí, když někomu něco chceme prodat a intuitivní reakce je NE, pak přenést kupujícího do módu S2, může jen přinést lepší výsledky (třeba u pojištění).

Ještě jedno upozornění kupujícím: Jste-li zamilováni, SKUTEČNĚ se zhoršuje vaše schopnost logicky myslet. S2 nefunguje tak dobře jako v krizi.

*

Michotte – Kauzalitu VIDÍME. Případ kulečníkových koulí, kdy předem „víme“ kam koule půjde. Kauzalitu vidíme, jako vidíme barvu.

Máme iluzi následku a příčiny již od ranného dětství. Michotte dělal test s rádoby kauzálně souvisejícími čtverci a už malé děti rozeznávaly domnělou souvislost pohybu jednoho čtverce vůči druhému.

Paul Bloom dále tvrdí, že naše tendence zosobňovat děje („Polévku jsem přesolil“) může za jednotnost náboženských názorů na planetě. (Str.77)

Kauzalita pak má 2 prvky – souvislost příčiny s následkem a oddělení bezduchého objektu od oduševnělého subjektu já. Obojí je součástí S1 a je podmíněno evolučně.

Často hledáme hybatele. Některé věci se prostě stanou. Hledáme viníky díky naším pocitům viny?

*

2 typy dvojznačnosti – vizuální a významová: Oko se smrštilo. – Oko na punčoše, či oko vytržené malému děcku, co ne a nedalo pokoj?

S1 pomíjí další možnosti. Je to úzkokolejka.

*

Psycholog Gilbert: Chápeme „uvěřením“. Až pak můžeme „neuvěřit“=odmítnout.

Lidé více věří reklamě, když jsou unavení. Kdo není FURT unavený v moderní společnosti? Je to S1 na nějž reklama útočí. Obvykle.

Efekt Tsunami: Jaká je pravděpodobnost Tsunami v kalifornii? Lidi mají v hlavě hned tu vysokou vlnu a to samotné zvyšuje odhad.

*

Haló efekt je když máme rádi politiku Miloše Zemana, protože kalí alkohol. Nesouvisí to, ale my máme rádi nějaký znak, tak to paksežerem všecko i s navijákem.

Problém známkování esejí: První esej určí úroveň CELÉHO známkování.

Problém přesnosti odhadu ve skupině. Nebude-lu skupina diskutovat, pak průměr odhadu je lepší než když odhad spolu proberou. Vzájemné ovlivnění znamená menší rozptyl různě ovlivněných odhadů, tedy větší chybovost (vychýlí se to tím, že se mnozí přikloní k názoru druhého a nedají na svůj).

*

Normálně řešíme přes den málo úloh typu 17x24. Normálně máme na vše řešení od S1.

S1 nám podstrkává odpovědi. Málo lidí ví, co je pravděpodobnost. Ale SPOUSTA lidí s tím slovem pracuje dle svých představ. S1 chce mít věci z krku a přiřazuje otázkám známé kontaxty, apod. Tím řeší bez námahy, ale dělá chyby.

*

Typické otázky, když máme pocit, že S1 přechytračila S2:
“Odpovídáme na otázku? Opravdu jsme pochopili tu složitost? Neodpovídáme na zjednodušenou – jinou otázku, kterou nám podsouvá S1?”
“Je vidět, že ten project miluje. Náklady podceňuje a výnosy nadhodnocuje. Ukázka uvažování v afektu.”
*
Shrnutí poznatků o S1:

-           Funguje bez námahy. Zapíná se sám a rád.

S1 = DOJEM è S2 = PŘESVĚDČENÍ, VÍRA

S1 = POCIT è S2 POSTOJ

S1 = TENDENCE è S2 ZÁMĚR

-           vytrénovaný na určitou činnost dává dobré výsledky. Musí být trénovaný!

-           S1  klame: WYSIAYTI - “co vidíš je vše, co je”

-           S1 neintegruje, asociuje s něčím, co zná. S1 lne k pravidlům.

-           S1 podstrkuje jednodušší otázku za složitou.

-           Přeceňuje málo pravděpodobné, přeceňuje možné ztráty na úkor možných výnosů.

Poznámka: Čím vedeme vnitřní dialog/monolog? Je to S1 s S2? S1 sám se sebou? Castaneda píše o zastavení vnitřního dialogu. Mistři jednobodové meditace take “vyprazdňují mysl”. Kdopak to tu mluví?