12. 5. 2015

Baudelaire se mi vrátil

Polykej své malé zelené srdce.
Po hranách ostrých stéká mu žloutek.
Nůž a dost vazká slupka
klouže, klouže, lže.

V chomáčcích rukou vrásky.
Kapiláry máš jako hrbolatinu.
Dech dovnitř, ven soukáš,
mře, drhne a dře.

Toto je rovina lítosti,
bezlítostná.
Všechny ostatní
si vymýšlíš, aby sis
tím před ksichtem mával.