11. 1. 2016

Cedulky

Najednou všichni měli cedulky.
Šel jsem po ulici a každý měl na hrudi napsáno, co je zač. Šlo o módu toho léta, i léta potom, co jsme si psali status na cedulky a měli je na hrudi. Další léto to už bylo digitální a každý věděl, co si druhý zrovna myslí, či jak na tom je.
Nosily se nabírané rukávy, tahle móda nevydržela. Zato cedulky se chytly dlouhodobě.
Svoji první ženu jsem poznal díky nápisu "Po rozchodu". Ona měla na prsu "Hledám lásku". A to byly ještě cedulky papírové, než k tomu přidali sociální síť.
Naše děti nás zdraví ráno: "Nestíhám snídani", po čemž žena vidí rudě. Odpovídá jim: "Prázdné talíře, robátka."