Nahoře u Židovských pecí
básník vypadá, jakoby někomu telefonoval.
Nahrává, ale není tady.
Je u tý představy a pak
mu dojde, jak to jeho ego,
že prolnulo do toho
a odvedlo mu pozornost
k sobě tím,
jak na sebe upozornilo,
aby jej mohl začít
reflektovat.
Svítí jako
zažlutlá lampa.
Třeba.
