Nalož mi, bože,
teď, kdy se cítím neochvějný,
bez milosti poté mi nalož.
Budu se dívat na tvé
vrásčité ruce
a má míza bude stékat
od tvé sekery.
A smát se budu.
Bez uzardění
ti budu dál spílat,
nic se nezmění,
v ničem síla
nepřemůže uspořádání věcí.
Neboť nejsem vlk.
Nespoléhám se,
a zoufám si do vrbiček,
jen abych tomu učinil zadost.
Jinak je vše kolem lehké,
záchvěvy záclon,
proti nim sedím
a protahuji si paže.
