Hloubil jsem bolest
hledal jsem víc a víc
bez reflexe.
Malej jsem podával nevím co,
teď podávám bouchající
pologulag, pojď, vem si mě,
budu ti děvka.
Bez omrzení
koukáme na sukně ženskejch
bez uzardění
se bavíme o fake znásilněních.
Kam až se může,
není otázka,
je odpověď.
Usměju se a koukám,
kam až můžou rty tvé kočky šklíby,
kam až mě pošleš doprdele.
Tohle možná.
Ale až mě přestane zajímat,
kam až se dá napsat,
se srovnám.
A teď - k čemu,
proč a s čím se to srovnám.
